Svědectví – Jiří Koller

/ Články / Svědectví – Jiří Koller

Vyrůstal jsem v rodině, kde široko daleko nikdo není křesťan (……zatím). Byl jsem “normální “ kluk (choval jsem se stejně jako ostatní). Takže jsem pil, kouřil, koukal na porno, na střední jsme pak s klukama kradli v Kauflandu, kde nás chytili policajti. U holek jsem řešil jenom vzhled a představoval si, co by bylo, kdyby bylo. V práci mě motivovaly jenom peníze, zájmy klienta jsem až tolik neřešil.

Během posledních asi 6 let se ke mně snažil Bůh promlouvat skrze lidi okolo mě. Prvním takovým člověkem byl můj třídní učitel na střední, který s námi otevřeně mluvil o víře a sem tam prohodil nějaký ten verš z Bible.

Další přiblížení bylo na setkávání studentů, kde se původně mělo mluvit jenom anglicky, ale nakonec se tam četlo z Bible a diskutovalo se nad křesťanskými tématy.
A takovou poslední ránu tomu dala slečna, která začala u nás pracovat ve firmě. S ní jsem se skamarádil, protože jsem jí pořád pomáhal s pracovními věcmi, ale vadilo mi trochu, že je křesťanka, protože já jsem křesťany neměl zrovna moc rád.

Díky ní jsem se dostal (omylem) na křty a na bohoslužbu Církve bratrské. V týdnu, který následoval po bohoslužbě, jsem měl temné myšlenky, že spáchám sebevraždu, ale něco mě pořád nutilo to vydržet a jít na další bohoslužbu. Na další bohoslužbě jsem se seznámil s kazatelem, se kterým jsem se potom začal pravidelně scházet a sám jsem se ho zeptal, jak se můžu dostat k Bohu. Bůh mi poté dal znamení, že existuje, a to když se mému bratrovi stala nehoda na kole a On ho zachránil.

Víra v Pána Ježíše Krista mi pomohla v tom, abych 1) omezil pití alkoholu 2) přestal kouřit cigarety 3) změnil přístup ke klientům 4) se přestal dívat na porno.

S pornem to byl největší boj, na pornu jsem byl závislý. A tento hřích zplodil další hřích. Když už jsem byl tři měsíce věřícím, kamarádi mě u piva překecali, ať s nimi jdu do bordelu. No a já šel. Dál už snad to ani nemusím rozvádět, co se dělo. Tohle bylo těžké padnutí ve válce o čistotu. Tohle znamenalo prohranou bitvu. Ale neznamenalo to prohranou válku.

Tento hřích jsem na sobě nosil několik týdnů, nikomu jsem o tom neřekl. Tyto týdny jsem se kvůli tomuto dokonanému hříchu trápil, sužovala mě bolest jak psychická tak i fyzická. Myslel jsem, že to přejde, ale pak už ta bolest nešla vydržet a já se svěřil kazateli. Vyznal jsem hřích před Bohem a oba jsme prosili o odpuštění a najednou padlý voják znovu ožil. Bolest byla pryč a já měl zase sílu bojovat o to, abych byl čistý.

Po půl roce boje jsem tuto závislost díky Ježíši a knížce Ve válce o čistotu vyhrál. Bitva byla vyhrána, ale ne celá válka. S čistotou válčíme celý život, ale s Ježíšem je mnohem snazší v bitvě obstát.

Možná jste si během čtení tohoto článku vzpomněli na to, jak jste se taky dívali na porno nebo jak jste se vyspali s prostitutkou a možná si říkáte: „No co, když se tohle stane, tak poprosím Boha o odpuštění a jede se dál“. Ale Bůh není jediný, kdo chce, abyste byli čistí. Jenom si představte, že jste se vyspali s prostitutkou a teď se to dozví vaši rodiče, sourozenci, kamarádi, slečna, o kterou stojíte, pokud jste ve svazku manželském tak vaše děti nebo nedej Bože vaše manželka. Myslíte si, že tito lidé nechtějí, abyste žili v sexuální čistotě?

A proto bych chtěl vyzvat všechny, kdo tento článek čtou, ať se do této války zapojí také. Protože žít v čistotě neznamená se trápit a omezovat. Žití v čistotě nám dává svobodu, svobodu oprostit se od hříchů, které plodí další hříchy =>lži => rozvod => vyloučení z církve…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *